Japonský dřevoryt, tuš, papír, 24x30 cm (formát papíru diptychu), podpis autora
Dřevoryt pochází z časopisu Miyo no hana (v překladu Květy císařství nebo Květy slavné vlády), č. 3, vydaného v Japonsku v roce 1892 (Meidži 25). Analogická kopie se nachází ve sbírce Britského muzea v Londýně.
Časopis vydával Fudži Magobe, vydavatelem a redaktorem byl Jamada Kōtarō a dřevoryty vytvořil Nakamura Busuke. "Miyo no hana" obsahuje dřevoryty vytvořené podle obrazů umělců, jako jsou Imao Keinen, Takeuči Seiho, Kikuči Hobun, Taniguči Kókjó, Kamisaka Sekka a Kubota Beisen.
Imao Keinen (1845-1924 ) byl japonský malíř a grafik, v roce 1904. Byl jmenován hlavním umělcem císařského dvora. Získal všestranné vzdělání v různých stylech japonského umění. V roce 1880 se stal profesorem na malířské škole v Kjótu. Po vydání svého alba o ptácích a květinách "Keinen kačó gafu" v roce 1892 se stal členem uměleckého výboru císařského dvora a v roce 1919 členem císařské akademie výtvarných umění. jeho díla jsou součástí mnoha muzejních sbírek po celém světě.
Takeuči Seihó (1842-1942 ) pocházel z Kjóta. Jeho umělecké schopnosti se projevily již v dětství a v roce 1877 i přes otcův odpor nastoupil ke studiu k malíři Eirinu Tsuchidovi, představiteli školy Shijō-Maruyama. Od roku 1880 pokračoval ve studiu malby u Bairei Kōna (1844-1895) a stal se nejvýznamnějším z jeho žáků. Časem se stal jednou z vůdčích osobností kjótského uměleckého života a vyučujícím na místní škole výtvarných umění. V letech 1900-1901 podnikl cestu do Evropy a navštívil Světovou výstavu v Paříži. Tento čas využil k návštěvám muzeí, kde se mu líbila zejména díla Turnera a Corota. Po návratu domů využil získané zkušenosti k tomu, aby do své tvorby vnesl prvky evropského malířství. Vytvářel realistické obrazy navazující na tradice školy Shijō, ale obohacené o nové náměty a prvky evropské malby. Námětem jeho obrazů je příroda (krajiny a zvířata), ale také buddhistická ikonografie a historické náměty. Vytvářel krajiny prodchnuté lyrismem a patosem; jeho manýrismus nese znaky vytříbené dekorativní stylizace. Jeho díla se dočkala četných výstav v Japonsku i v Evropě. Na výstavě v Paříži v roce 1924 mu byl udělen Řád čestné legie. V roce 1937 mu byl udělen Řád kultury. Byl členem Císařské akademie umění.
